Klinika plicních nemocí a tuberkulózyFakultní nemocnice Olomouc

Olomoucké památky svítily modře. Připomněly světový den plicní hypertenze

Také Fakultní nemocnice Olomouc se v úterý 5. května připojila ke Světovému dni plicní hypertenze, který v České republice pořádá Sdružení pacientů s plicní hypertenzí. Největší zdravotnické zařízení na střední Moravě si tak připomnělo tuto nevyléčitelnou chorobu, jíž jen v tuzemsku trpí desítky tisíc lidí, velké množství z nich ale svou diagnózu buď nezná, nebo se ji dozví pozdě. Právě 5. května proto lékaři upozorňují, že včasná diagnóza a léčba může zabránit vážným zdravotním následkům nebo i smrti. Na chorobu upomínají i modře nasvícené významné budovy - v Olomouci to byla historická radnice a Sloup Nejsvětější Trojice. Modrá je barvou plicní hypertenze, podle modrých rtů, které pacienti často mívají.

V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze neboli zvýšeného krevního tlaku v plicních cévách: II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika - kardiologická Fakultní nemocnice Olomouc.

„Plicní hypertenze je závažný syndrom, který vzniká v důsledku působení známých nebo dosud neidentifikovaných rizikových faktorů v terénu genetické predispozice na cévní řečiště malého krevního oběhu. Následně dochází ke komplexní remodelaci vaskulatury plicního řečiště, postižení pravé srdeční komory s celou řadou nepříznivých důsledků ovlivňujících kvalitu života a jeho délku. Plicní arteriální hypertenze je velmi vzácně se vyskytující se forma plicní hypertenze, která zasahuje plicní arterioly a vzniká buď z neznámé příčiny, nebo je jeho vznik asociován se známou vyvolávající příčinou, jako jsou systémová onemocnění pojiva, jaterní onemocnění, vrozené zkratové srdeční vady, HIV infekce či abúzus některých anorektik,“ vysvětluje prof. MUDr. Martin Hutyra, Ph.D., FESC z I. interní kliniky olomoucké fakultní nemocnice.

Průběh neléčeného onemocnění je podle jeho slov zpravidla velmi rychle progresivně fatální a z historických registrů vyplývá, že rok od stanovení diagnózy přežívalo 68 procent, tři roky 48 procent a pět let pouze 34 procent postižených pacientů. „ V současnosti při dostupnosti specifické léčby je prognóza a kvalita života pacientů s plicní arteriální hypertenzí markantně lepší. Nejdelší přežívání je zaznamenáno u jedinců s touto chorobou asociovanou s vrozenou srdeční vadou. Komplexní diagnostika a léčba nemocných je v České republice soustředěna do tří specializovaných center, která disponují potřebným diagnostickým zázemím a mají dostatečné zkušenosti s celou škálou specifických léků plicní arteriální hypertenze. Jako nezbytná v rámci péče o pacienty s plicní hypertenzí se jeví návaznost na pracoviště provádějící transplantaci plic a centrum poskytující komplexní péči o nemocné s chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí,“ doplňuje profesor Hutyra.

Nejčastěji lékaři plicní hypertenzi léčí přípravky, které pomáhají roztahovat plicní cévy. Druhou možností je operace, kterých se v Česku vykoná asi třicítka ročně. Léčba je tak poměrně nákladná. „Plicní hypertenze zasahuje lidi napříč populací, ale při včasném zahájení léčby mají pacienti šanci na delší a kvalitnější život. Proto je osvěta vedoucí k časnějšímu rozpoznání nemocí velmi důležitá,“ zdůrazňuje Dominika Carvanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí, které se připojuje k celosvětové osvětové kampani. Modře nasvícené budovy podle ní mají symbolizovat právě jeden z příznaků nemoci - modré rty.

Foto: Fakultní nemocnice Olomouc, Dalibor Janeček

Galerie